Jak jsem napsala knížku

Divoký jak teď delší dobu spal. Kvůli zdravotním důvodům jsem nebyla schopná nahrávat videa, i tak ale děkuji vám všem, kteří jste si koupili ta stávající. Nicméně, i z postele se mi podařilo dopsat a vydat knížku.

Jmenuje se Umění odejít – příručka pro příliš hodné lidi. Je sepsaná pro ty, kteří se bojí konfliktů, neradi říkají ne, kývnou i na to, co jim nevyhovuje a postavit se za sebe jim dělá potíže. Kombinuje mé zkušenosti s kolapsem organismu z přetížení, rady psychologů i “zdravých sobců”, kteří mi byli inspirací. Tady přikládám její anotaci (text, který bývá na zadním přebalu knih):

Příliš tolerantní, příliš trpěliví, příliš hodní.

Vyhýbají se konfliktům a štěstí druhých kladou nad to své.

Příliš hodní lidé často končí zahlcení problémy druhých, kdy dennodenně plní přání svého okolí. V horším případě je najdeme pod agresivními šéfy i s nemilosrdnými partnery.

Neovládají „Umění odejít“ – nechtějí totiž nikomu ublížit.

Zní vám to povědomě?

Ač může příliš hodné chování působit andělsky, podobá se ve skutečnosti spíše podřezávání si vlastní větve.

Tato příručka vám pomůže najít v životě sílu a úctu – ne pro ostatní, ale konečně pro sebe.

Pokud si budete chtít knihu přečíst, stojí 199,- a její koupí mi samozřejmě uděláte obrovskou radost ❤️ Objednat ji můžete zde.

Jak mě jóga nebavila

Kdo chodíte na mé lekce, slyšeli jste mě také pravděpodobně vítat nováčky. Obvykle je ráda upozorňuji na to, že jóga nemusí být láskou na první pohled. Nebylo to tak totiž ani u mě.

Na lekci jógy jsem se dostala spíše namátkově a odcházela jsem zhrozena, spíše než cokoliv jiného. Lektorka nudila snad i sama sebe a její výklad byl plný cizích podivných výrazů, o kterých jsem neměla ani nejmenší tušení, co znamenají. Věděla jsem jen, že jestli ji ještě jednou uslyším zavelet čaturanga, budu po ní muset něco hodit. Ruce mě bolely jako čert a střecha, ve které jsme trávili většinu času, pro mě byla nesnesitelná.

Těžko říct, jak jsem přežila další dvě lekce, napotřetí se ale stalo něco zvláštního. Ruce si začaly zvykat na zápřah a největším překvapením pro mě byl pocit, který se ve mě rozlinul po lekci. Lehký krok, čistá hlava a tělo jsem skoro necítila! Nikde nic mě netáhlo, nezavazelo, nekřupalo, netlačilo. Je to vůbec moje tělo? A v tom okamžiku jsem věděla, že chci o józe vědět více. Obyčejné protažení přece toto nikdy nezvládne! Takový pocit lehkosti, jakoby každá buňka v těle konečně našla své místo.

A takhle začala moje jógová jízda. I nadále mi nebylo jasné, proč lektorky “duchovně” šeptají a tváří se jako panenka Marie na babiččině obraze, a pořád jsem nevěděla, co nebo kdo je cosimásana nebo hudrablásana, věděla jsem ale, že mi jóga dělá s tělem dobře. Moc dobře!

Divoký jak vás vítá!

Napsala bych vítejte v sedle divokého jaka. Ale divoký jak žádné sedlo nemá. Je přece divoký!

Tak jako tato zvláštní doba, tak jako jóga, tak jako my všichni. Vítejte na mých stránkách a užijte si je. Mrkněte na videa, která vám tu nabízím a která jsou vytvořená obzvlášť pro vás, se kterými se znám z lekcí a pro vaše známé. Za poplatek k nim získáte přístup a můžete cvičit do álelůja. Pravidelné cvičení nejen jógy posiluje dobré zdraví a bystrou a klidnou mysl. Ale to vy přece dobře víte. Tak se do toho pusťme a nenechme lockdown, aby nás zlenošil. Máme teď šanci odpočívat, ale také zapracovat na našich tělech, myslích a třeba také plánech, na které jsme dříve neměli čas. Tak směle do toho!